KARASOVA
OBECNÍ KNIHOVNA
HUTISKO-SOLANEC
POZVÁNKA NA BESEDU
PROSÍM VŠECHNY ČTENÁŘE,
aby z důvodu stále se navyšujícího poštovného aktualizovali své kontakty, především telefonní...
NEJNOVější články
Co knihovna nabízí
MEZIKNIHOVNÍ VÝPŮJČNÍ SLUŽBA
Pokud čtenář potřebuje knihu, která není v knihovním fondu Karasovy obecní knihovny, lze půjčení zprostředkovat z jiných knihoven.
Je-li kniha zasílána poštou, platí čtenář poštovné.
REZERVACE KNIH
Jestliže je titul, o který má čtenář zájem, vypůjčen, může si ho rezervovat sám pomocí online katalogu nebo prostřednictvím knihovny.
VYPŮJČKY DALŠÍCH DOKUMENTŮ
Kromě knih se také půjčují časopisy, audioknihy (CD nebo MP3), DVD a společenské hry. Hry se půjčují na 1 měsíc, výpůjčka se stvrzuje podpisem.
Zdarma knihovna nabízí ZPRAVODAJ OBCE.
INTERNET
Knihovna je vybavena čtyřmi počítači s připojením k internetu, které je pro uživatele zdarma.
Dále je zde vyhrazen další počítač pro vyhledávání v katalogu a získávání informací o knižním fondu.
TISK DOKUMENTŮ
Pro návštěvníky knihovny je k dispozici černobílá i barevná tiskárna a kopírka. Je možno tisknout přímo z počítače nebo kopírovat donesený materiál.
Žáci a studenti, pokud vypracovávají školní práci, mají tuto službu ZDARMA, ostatní ji platí.
VÝMĚNNÉ SOUBORY
Jsou to knihy, které jsou majetkem Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně. Jsou označeny červeným, modrým, fialovým a žlutým pruhem, uvnitř knihy je razítko VÝMĚNNÝ SOUBOR. V knihovně zůstávají 1 rok, po roce cirkulují.
položek v knihovně
registrovaných čtenářů
otevřena v
NĚCO O KNIHOVNĚ
Z HISTORIE
Se jménem Josefa F. Karase je naše knihovna spjata již od roku 1932, kdy se ještě všechny její knihy vměstnaly do dvou skříní umístěných ve třídě zdejší školy. Dnes už nám nikdo nepoví podrobnosti o pojmenování knihovny, není zachován písemný záznam z té doby. Byla to asi početná skupina Hutišťanů, která se zúčastnila roku 1931 Karasova pohřbu v Dluhonicích u Přerova a ti pak pravděpodobně iniciovali pojmenování knihovny – Karasova veřejná knihovna. Ta se však za německé okupace musela tohoto názvu vzdát. Karasovy knihy byly pro svoji snahu rozvíjet u čtenářů sociální a národnostní uvědomění odstraněny a s nimi byl z budovy odstraněn i nápis. Ten byl celá dlouhá léta odložen a zapomenut na půdě školy a teprve po šedesáti letech r.1977 byla knihovna na slavnostním vzpomínkovém večeru opět přejmenována z místní na Karasovu.
V roce 2007 byla knihovna přestěhována do nově zrekonstruovaných prostor v základní škole.
Čelní stěnu vstupní místnosti knihovny zdobí velký portrét J.F.Karase, který po smrti dcery spisovatele, národopisné pracovnice paní Vilmy Volkové, věnovala rodina čtenářům, aby jim připomínal osobnost, jejíž jméno je trvale zapsáno v názvu naší knihovny.
KDO BYL JOSEF FRANTIŠEK KARAS
Josef František Karas, spisovatel a novinář, se narodil roku 1876 v Tišnově. Působil jako novinář v Brně, Ostravě a Olomouci. Od roku 1911 byl ve Valašském Meziříčí redaktorem týdeníku Palacký. Účastnil se veřejného, kulturního i osvětového života. V jeho tvorbě jsou nejčastější historické prózy. Náměty čerpal zejména z dějin Moravy a Slezska, které jiní autoři opomíjeli. Proto mu začali říkat „Moravský Jirásek“.
Byl asi nejplodnějším autorem své doby, napsal kolem 150 beletristických děl. Valašské historii jsou věnovány povídky Božec Adamec, Valašská vojna, Portášské historie a román Pod kosou.
Podstatnou část ze svých beletristických děl napsal J.F.Karas na Hutisku v Zákopčí. Stará dřevěnice ve strmém svahu na samotě uprostřed lesů se stala na 12 let jeho milovaným domovem.
Starost o pětičlennou rodinu, vysilující práce novináře a spisovatele i drsné valašské zimy, to vše se nakonec projevilo na Karasově zdraví. Teprve nemoc ho vyhnala z milovaných valašských hor do nížin v Dluhonicích u Přerova. Tam ve věku 53 let umírá.
12. 5. 1982 byly ostatky J.F.Karase uloženy na Valašský Slavín v rožnovském skanzenu. Po půl století se tak znovu vrátil na Valašsko, které tolik miloval.